Apolek a o něm....

Apolek???tak abyste věděli vše ...No já ještě nebyl na světě tak raději bude psát mamka...

Jsem úplně obyčekná holka ktéré umřel pes , přetěhovala jse a nevěděla jak dál... Od rodiču jsem šla ke svému přítelovi.....

Začala jsem žit úplně jiný život nevím jestli horší nebo lepší prostě obyčejný život....

Jednoho dne jsem řekla Milanovi , co kdyby jsme si pořídili psa??? On na to Proč? Já , že se bojím u lesa být sama .A jelikož pracoval v Čechách bála jsem se tam sama...

Tak souhlasil...Měl , ale podmínky jelikož předtím psy mněl a rozumněl jim..Musí to být papirák a chodit na cvičák a žádný velký pes..Rozumíš???zeptal jse mně...Já na Samozřejmně..

Jeden krásný den v létě mněl kámoš cestu do Karviné..a jelikož tam je útulek jela jsem sním jen že se kouknu na pejsky!

Chodila jsem od kotce  ke kotci a koukala jse ...samí malí pejskové většinou už zadaní ...

Najednou jsem přišla ke kotci kde byl pes s velkou hlavou, stašně kňučel a chtěl ven..Poprosila jsem ošetřovatele  o  vodítko a o procházku stím psem... Upozorňoval mně že pokousal policajty a že je agresivní a není to pes pro rodinu!  Já si stála za svým...

Nakonec jsme šli sním na procházku, byl to skvělý pes..Užili jsme jsi to a sám můj kamarád by jsi ho vzal hned...!!!Ale to já jsem byla rychlejší..

nastoupili jsme po dlouhém papírovaní do auta...Cesta byla rychlá , chvilku nás cesta čekala pěšky..Bála jsem se .

Přišla jsem k bránce, a říkam tak to je tvůj nový domov Apolku....Milan otevřel ..

Zůstal jak opařený.."Co to je?"  zeptal jse

"Pes" co asi ..Je fajn ...uvidíš...No tak neboj se není tak velký už neporoste je to štěně neboj..!!(DOGA)

Celý večer panoval u nás doma klid..Akorád milý Apolo chodil semnou i na WC....

Dalši den jsem  viděla jak Milan venčí Apolka a už to bylo jasné zkamaradili se..

Nakonec to dobře dopadlo.....Milan a Apolo se mněli rádi a tak začala naše rodina!!!!....